LOVU ZDAR

   Lovu zdar je myslivecký pozdrav. Je to touha a přání vrátit se z lovu s mrtvým zvířetem a vysněnou trofejí, kterou se pak pochlubí svým kolegům a rodinám. Jsou za ni plácáni po zádech a získávají na společenské prestiži. Vždyť je přece nezabíjejí pro potěšení, ale proto, že nemají přirozené predátory, ohání se myslivci často tímto argumentem. 

   Ano, dospěli jsme do smutného stádia, kdy přirozeným predátorem pro spousty zvířat je pouze člověk. Objeví-li se ale v lese jednou za čas nějaké velké zvíře, tento přirozený predátor je ihned zlikvidován aby nenadělal paseku a nezardousil náhodou nějakého zajíčka, který by pak někomu mohl chybět u nedělního oběda.

   Jako dítě jsem vyrůstal v přírodě a toužil být myslivcem, pánem a ochráncem lesa. Nikdy mě ale nenapadla souvislost s tím, že by mou povinností bylo zabíjení zvířat a udržování jejich stavů takovou formou. Les pro mě vždy byl přírodní svatyní, která má žít svým vlastním životem a našim úkolem je  udržovat ji v čistotě, starat se o lesní zvěř a bránit ji před pytláky.  

   Jednou, při studiu na střední škole jsem byl svědkem toho, jak si nějací boháči zaplatili střelbu bažantů. Probíhalo to tak, že v bažantnici (lesík určený k umělému odchovu bažantů) udělalo rojnici 15 - 20 "lovců", kteří pak zběsile pálili do živých terčů (bažantů), které jim naháněli cvičení psi. Tohle je pro mě zvrhlost největšího kalibru. A proč tohle děláme? Má člověk rád smrt a utrpení? Není to už trošku moc zvláštní forma zábavy na moderní dobu, v jaké žijeme?

   Po této zkušenosti už jsem myslivcem být nechtěl a cítil se z velké části zklamaný jejich posláním. Zde se také projevil můj odpor k zbraním, které slouží k jedinému účelu - zabití. 

   Poslední dobou se ke mě nějakým záhadným způsobem až moc často dostávají fotky z různých loveckých stránek, kde se myslivci (lovci) předhánějí s fotkami zabitých zvířat. Jde o muflony, jeleny, divoká prasata, lišky ale třeba i vlky. A to mě vedlo k napsání těchto řádků.

   Vlk je krásné mystické zvíře, které do lesů neodmyslitelně patří a je jeho přirozenou domovinou, stejně jako pro všechny další zvířata. Nedovedete si ani představit jak moc jsem byl potěšen zprávou, když jsem zjistil, že se občas v lesích na našem území vlci objeví. Ale nyní se slovenští lovci chlubí jejich mrtvolami a soutěží, kdo bude mít za fotku nejvíc bodů a lajků. Třeba pak vítěz získá novou a přesnější zbraň.  

   V žádném případě nejsem nenávistný a nepřející člověk, ale u některých případů je mi smutno z toho, že má někdo takové choutky a přání, dokonce mluví o splněném snu. Zvláštní sny, co někteří lidé mají, jen co je pravda. Ale je mi jich trošku líto za to, co je čeká v budoucnu. Protože "co dáváš, se ti vrátí" a to není jen prázdná fráze, ale funguje bez výjimky, ať jste v jakémkoliv společenském postavení.

Tento svět mi někdy přijede opravdu zvrhlý, čím dál tím víc.

LkVc